Španělská korida neboli býčí zápasy. Chcete-li se dozvědět víc, jsou tyto stránky právě pro vás.

Umění torea (aneb "jak to vlastně v koridě chodí") 1. díl

8. září 2010 v 16:33 | RS |  Corrida - info
Umění torea (1. díl)
Milí čtenáři. Jistý návštěvník blogu projevil přání vědět, co se na vystoupení matadorů konkrétně hodnotí a jak, zda existuje nějaká stupnice, na níž jsou toreros hodnoceni, a jaké jsou stupně hodnocení. Téma je poměrně široké, rozhodli jsme se rozdělit odpověď na několik dílů. V prvním si vysvětlíme, proč objektivní stupnice - něco jako ligová tabulka - v koridě neexistuje a ani existovat nemůže. Může se jmenovat

Parar, mandar y templar
Korida není sport a téměř ničím sport nepřipomíná. To, čemu se říká "zápasení s býkem", zvou Španělé arte del torear.
Z přesvědčení, že korida je umění, vyplývá jednak to, co matadoři v aréně dělají, a také to, jakým způsobem jsou hodnoceni. Žádné "body" se matadorům za provedení jednotlivých úkonů v aréně nenačítají a vše závisí na tom, jak hluboce jsou toreros schopni dojmout své publikum.
O výsledcích koridy, totiž o tom, jakým dojmem matador zapůsobil na diváky, informuje tisk, ale nikdy na sportovních stránkách, nýbrž v rubrice vyhrazené koridě. Novinářům, kteří o koridě píší, se říká "kritici" stejně jako těm, kteří píší o literatuře, výtvarném umění či hudbě, nikoli "reportéři" jako těm, kteří píší o fotbale nebo tenisu.
Torero musí projevit jisté atletické schopnosti - hlavně banderilleros, matador může být téměř chromý, jak prokázal vynálezce moderní koridy Juan Belmonte (viz Juan Belmonte - zlověstná jemnost). Ale to z ní číní sport stejně málo, jako atletické schopnosti baletních mistrů Nurejeva či Baryšnikova učinily sport z baletu. Matadoři bývají oslovováni titulem maestro, oslovením, jež je jinde vyhrazeno dirigentům, operním pěvcům, baletním mistrům, houslovým virtuózům...
Hodnotit práci matadora je ošidné jako posuzovat kteroukoli jinou uměleckou formu. Neexistují objektivní hodnotící měřítka a nikdo není méně objektivní než aficionado nebo taurino kritik. Koridy se stejně jako opery neúčastní žádná "porota", která by "udělovala známky" za "technické provedení" toho či onoho "povinného cviku" a "umělecký dojem", nýbrž jsou to diváci, kdo rozhoduje o úspěchu či neúspěchu matadora. Bývají kritikem nejvrtkavějším a nejnáročnějším.
diváci žádají pro matadora trofej máváním bílými kapesníky
Diváci žádají pro matadora trofej máváním bílými kapesníky

"Povinné cviky" jsou ostatně při koridě jen ty suertes, které diváci chtějí vidět. Pravidla, z nichž některá stanoví zákon a jiná tradice, předepisují málo: nejméně dvě a nanejvýš tři rány kopím z rukou pikadora v koňském sedle do vyhazovacího svalu býka v první třetině, (zákon se dodržuje jen v Madridu, všude jinde matadoři býka dalších varas po první ráně ušetří); umístění nanejvýš čtyř párů banderill ve druhé třetině (zpravidla se umisťují jen tři páry a někdy ani to ne); a zabití býka mečem do deseti až patnácti minut od chvíle, kdy se matador býka ujal, ve třetí třetině. Jaký postup k tomu matador zvolí, je na něm, na jeho schopnostech, umělecké fantazii a plastické představivosti, a na býkově osobnosti. Každý býk je jiný a se všemi nelze předvést totéž.
Kromě umělecké hodnoty, estetických kvalit, má každý úkon v aréně také smysl ryze technický. Každý předchozí má připravit a umožnit ten následující. Oč smysluplněji matador postupuje ve vztahu k celku, také o to lépe bývá hodnocen.
Smyslem úvodních suertes s pláštěnkou je odhalit býkův temperament, poznat jeho osobnost, zjistit, zda dobře vidí a zda je schopen sledovat látku, a také kterým rohem nabírá raději.
Dalším cílem suertes s pláštěnkou je přivést býka do řádného postavení k útoku na koně, to jest koni na dohled, ale ne blíž, k čemuž v aréně slouží dvě vápnem vysypané soustředné kružnice. Zatímco kůň se smí pohybovat jen v pásmu mezi barrerou a větší kružnicí, býk musí být zastaven uvnitř menší kružnice. Útočí tak na koně přes pásmo, v němž nikdo není. Není k útoku vyprovokován ničím kromě pouhé přítomnosti koně. Podle býkova názoru tam nemá co dělat.

neutrální území mezi býkem a koněm
"neutrální území" mezi býkem a pikadorem

Další suertes s pláštěnkou slouží k odvedení býka od koně. Býk většinou ránu kopím, která má oslabit jeho vyhazovací sval a přimět jej nést hlavu níž, přehlíží a útočí dál a dál a nejspíš by nepolevil, dokud by koně i s pikadorem nerozcupoval, nebo dokud by nevypustil duši. Od toho je matador, aby býka od koně pláštěnkou odlákal. Pokusí se udělat to co nejumělečtěji, elegantně, ladně, plynule, vláčně, rytmicky a pomalu, ale které suertes k tomu zvolí, je jen a jen na něm.
Ve druhé třetině slouží pláštěnky peónes k přemístění býka tak, aby zaútočil ve správném úhlu na pěšího banderillera, který pro tuto chvíli pláštěnku odkládá a při vzájemném střetu býkovi zasadí do kůže na plecích pár banderill; a dále také k tomu, aby býka od banderillera odlákaly, pokud se ocitl v nesnázích. Jak to všechno udělají, je jejich věc a věc matadora, který jim velí.
Suertes s muletou ve třetí třetině neboli při faeně (práce, úkol), kdy je matador vyzbrojený mečem v aréně s býkem sám, mají dále oslabovat býkův vyhazovací sval a soustředit jeho pozornost na látku. Bude to nutné pro jedinou předepsanou suerte faeny - pro estocadu, kdy matador musí býka zabít ranou mečem na vrchol plecí mezi lopatkové kosti tak, že se nakloní nad rohy, rozvlněním mulety v levé ruce odvede jejich smrtelně nebezpečné trhnutí stranou (doprava dolů), a meč ponoří do srdeční krajiny. Všechno ostatní by bylo považováno za vraždu. Cení se, oč pomaleji to provede a oč těsněji se rohům přiblíží, protože tím nebezpečnější, ale současně elegantnější a zpupnější to je, ponoří-li meč do správného místa a ve správném úhlu, aby býkovi zajistil rychlou smrt, a podaří-li se to první ranou.
Které suertes matador zvolí, jak je bude vzájemně kombinovat a kolik jich dohromady bude, závisí opět jen na něm; na jeho úsudku: býk musí být pro smrtelnou ránu připraven - musí být zpomalen, vyhazovací sval musí být unaven, ale ne vyčerpán, a veškerá zuřivost zvířete musí být pokud možno soustředěna na látku; na jeho umělecké fantazii - faena musí být umělecky úplná, musí být uzavřeným uměleckým dílem; a na tom, do jaké míry jej podnítí diváci - jemné umění torea připomíná umění orientálních malířů, kteří malují na vodní hladinu. Umělecké dílo ve své nejdokonalejší podobě trvá jen nekonečně krátký okamžik a jen za života umělce, jenž je jeho součástí, ale matador výsledek své práce nikdy nevidí, jeho fantazii a chrabrost rozněcuje jen odezva, jakou u diváků vyvolal.
Některé suertes s pláštěnkou a muletou ale lze považovat za takřka "povinné", jenže ne proto, že by je nařizovala pravidla a nějaká porota soudila jejich provedení, nýbrž právě proto, že je aficionados vyžadují.

tzv. přirozená suerte levou rukou, jedna z
Takzvaná "přirozená" suerte levou rukou, jedna ze základních a diváky vyžadovaných suertes s muletou

"Pokud jde o vzrušení, neexistuje cesta zpátky," vysvětluje Hemingway. Matador, který není schopen předvést divákům to, co chtějí vidět, riskuje, že o něj diváci ztratí zájem. Asi jako o Salieriho ve stínu Mozarta. Někdy tak matadora zabijí, protože od něho žádají nemožné. Okřídlené úsloví říká, že nejstrašnější bestie v aréně je obecenstvo. Někdy tak zabije i matadora legendárního, to když legenda o něm naroste do rozměrů, s nimiž žádný smrtelník nemůže v očích aficionados soupeřit, byť je to legenda o něm samém. Někdy se říká, že takhle zahynul Joselito (1920), geniální matador, který pomohl převést koridu od starého hrubšího, ale přímočařejšího stylu k rafinovanějšímu modernímu "sošnému" stylu; nebo Manolete (1947), největší matador poválečné éry.
Bez ohledu na to, jaké suertes matador předvádí, od každého chce publikum vidět, že je schopen parar, mandar y templar.
Parar znamená "zastavit, zarazit se". Zamávat na býka a prchnout může zkusit kdekterý odvážlivec. Zůstat nehybný, když se na něj rychlostí dostihového koně řítí s úmyslem zabít jej půltunové zvíře vyzbrojené na konci rohů tlustých jako mužská paže dvěma hroty ostrými jako ořezané tužky, dokáže jen umělec, který překoval svou nervovou soustavu v nadlidský nástroj. Odporuje to totiž čemukoli přirozenému. Člověk je jako každý jiný živý organismus od svého stvoření naprogramovaný k uhýbání před takovým nebezpečím. Oč nehybnější matador dokáže při býkově útoku setrvat, o to lépe je hodnocen.
parar - nervy ze železa a sebevražednou odvahu ukazuje Sebastián Castella při pases cambiadas
Mandar znamená "velet, poroučet". Každý šílenec může býka vyzvat k útoku a modlit se, že jej přežije. Od matadora se vyžaduje, aby pohyb býka ovládal, aby býk útočil ve směru podle matadorova výběru, ze vzdálenosti, kterou matador určí, v rytmu, jenž matador zvolí, a jen tak dlouho, jak si matador přeje, načež musí umět býka zastavit a teprve potom odejít, nikdy nesmí před býkem prchat. Vyžaduje to znalosti, um a jistotu zápěstí jako u nejlepších malířů. Oč lépe matador býka ovládá, tím lépe.
mandar - Enrique Ponce ovládá býka
Templar znamená "zmírnit, zklidnit, naladit, odrazit (vodu), popustit (ocel, ale také ji zakalit)..." - vyhýbat se krajnostem, ulahodit pohyby své i zvířete. K tomu je třeba talent sochaře, plastická představivost baletního mistra a neuromotorika zušlechtěná do té míry, že to nemá v jiném oboru lidské činnosti obdoby. I gymnastky nebo baletky jsou schopny působit nehmotně a zdánlivě prodlužovat své skoky v míře odporující fyzikálním zákonům, těm ale není souzeno současně ovládat půltunové, bleskurychlé a smrtelně nebezpečné zvíře.
templar - lahodná elegance, půvabné uhlazené pohyby v blízkosti býčích rohů
Nikdo dosud nebyl schopen popsat, co to s divákem dělá. Je to podobné, jako pokoušet se popisovat milování: kdo to nezažil, bude si myslet, že autor je blázen, a kdo to zná, bude si myslet, že autor zbytečně žvaní. Bez víceméně nepřiléhavých přirovnání to nejde. Zde je další pokus: pokud se vše daří jak náleží a matador je schopen parar, mandar y templar, máte pocit, že pouhý pohled na to vám tlačí srdce do krku jako při startu letadla - jako na houpačce, která se zdržela v krajní poloze déle, než fyzikální zákonitosti připouštějí. Jako by byl matador schopen vládnout nejtajemnějšími zákony fyziky, totiž ovládat tok času a odhmotňovat věci: proměnit studený padající balvan v plachtícího dravce stoupajícího pomalu v proudu horkého vzduchu.
Je-li tomu tak, přičemž každý to posuzuje podle svého, obecenstvo je připraveno matadora ocenit a odměnit trofejemi. Není-li tomu tak, matadora s hanbou vyžene. V minulosti se dokonce stalo, že matadory musela chránit před lynčem policie. Mezi tím existuje široká a barvitá škála možných "výsledků" označovaných ustálenými výrazy. Jiné "skóre" není a o tom pak také jako o výsledku koridy informují noviny. (Pokračování: Umění torea 2. díl)
bílé kapesníky značí úspěch
Slovník použitých cizích slov

arte del torear umění toreros; torear je sloveso v infinitivu, podstatné jméno označující to, co toreros dělají, zní toreo
taurino přídavné jméno označující cokoli, co má něco společného s býky
suerte štěstí, úděl, los, šalba, trik... každý ustálený nebo předepsaný úkon s býkem v aréně
vara kopí užívané při koridě
barrera hrazení kolem arény
(Vysvětlení dalších pojmů, nejsou-li vysvětleny v textu, naleznete ve Slovníku býčích zápasů)
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama