Španělská korida neboli býčí zápasy. Chcete-li se dozvědět víc, jsou tyto stránky právě pro vás.

Duben 2011

Moje sbírka - úvod do rubriky

29. dubna 2011 v 9:12 | María |  Moje sbírka
V této rubrice bych vám chtěla představit zajímavé kousky z mé sbírky pohlednic a dalších předmětů s motivem koridy. I když jádro sbírky tvoří pohlednice, patří k ní i pár známek, vějířů a dalších drobností.
Začnu, jak jinak, pohlednicí s přírůstkovým číslem 001, na které je vyobrazen El Cordobés s capote. Patří spolu se třemi dalšími k základu sbírky, k mému prvnímu úlovku na veletrhu Sběratel.


Umění a smrt odpoledne

17. dubna 2011 v 20:12 | RS |  Corrida - info

Umění a smrt odpoledne

Populární zpěvák Tom Jones, česká filmová hvězda Miroslava Šternová, "bronzový bůh americké literatury" Ernest Hemingway, kontroverzní dramatik Orson Welles, nejslavnější španělský básník Federico García Lorca, jeden z největších novátorů výtvarného umění Pablo Picasso... Co mají společného s profesionálními zabíječi býků? Jejich osudy zvláštním způsobem spojilo osobní přátelství nebo práce na společném díle a často obojí.
umělci
Zleva doprava: Luis Miguel Dominguín, matador, na obraze Pabla Picassa; Ava Gardner, herečka, jeho přítelkyně; Federico García Lorca, básník a dramatik; Ignacio Sánchez Mejías, jeho spolupracovník, matador, básník, dramatik a herec; Pablo Picasso, malíř; Miroslava Šternová, herečka, Dominguínova přítelkyně; El Cordobés, matador; Antonio Ordóñez, matador, Ernest Hemingway, spisovatel a novinář

O vztahu slavných umělců a koridy jsme chtěli sepsat článek už asi před půldruhým rokem, ale pořád se k tomu ne a ne odhodlat. Jaký smysl by mělo opakovat známá fakta o Goyovi a Hemingwayovi?

Hemingway a Antonio Ordóñez

Ale stručně to zkusme. Snad už víme i něco navíc. Goyu vynechme, stejně tak Maneta. Goyu korida přitahovala jako všechno tragické a dramatické, Maneta jako barvité a exotické téma. Těžko říci, zda byli skutečnými aficionados.
Začít bychom mohli s matadorem jménem Ignacio Sánchez Mejías. Kromě toho, že to byl torero, byl to také básník, dramatik a herec. Byl přítelem básníka Federika Garcíi Lorky, s nímž zakládal vlivnou básnickou skupinu Generación del 27. V roce 1927 odešel na odpočinek, chtěl se věnovat jen literatuře a divadlu. Ale v roce 1934 se po vzoru matadora Belmonteho vrátil do arény a v kastilském městě Manzanares jej zabil býk. Jeho smrt inspirovala generační souputníky k mnoha poetickým dílům, z nichž slavná je Lorkova elegie Llanto por la muerte de Ignacio Sánchez Mejías, prý nejkrásnější španělská elegie.

Lorca

Lorka sám byl velký aficionado. Nebyl to žádný obstarožní konzervativec - byl to mladý pohledný umělec, který se veřejne přiznal k homosexualitě a hlásil se ke komunistickému smýšlení, což bylo v katolickém Španělsku, kde se tehdy drali k moci fašisté, víc než jen avantgardní a odvážné. Však jej také fašisté zavraždili. Federico García Lorca je pochován v hromadném hrobě. Když nedávno Španělé dostali právo oběti občanské války exhumovat a požádat o vyšetřování válečných zločinů, aby se dozvěděli, jak jejich blízcí sešli ze světa, rodina básníká si přála, ať jej nechají ležet tam, kde je. Je prý v dobré společnosti - byl totiž pochován s učitelem a... torerem.

Velkým aficionadem byl zatvrzelý antifašista, ale zapřísáhlý pacifista a malíř holubic míru Pablo Picasso. Jeho díla inspirovaná koridou jsou známá, méně se ví, že se osobně přátelil s několika toreros, například s Chicuelem II., ale nejvíc s Luisem Miguelem Dominguínem, jehož portrét namaloval a pro nějž navrhl moderní kostým. Dominguín v něm vystupoval do sedmdesátých let, šaty teď visí v muzeu v Madridu.

La Petite Corrida


Dominguín měl ještě jeden svérázný přístup k umění: přitahoval slavné herečky po celých houfech. Nějaký čas byla jeho přítelkyní česká herečka Miroslava Šternová, hvězda mexického filmového nebe, která pracovala mimo jiné s Luisem Buñuelem; a později americká filmová hvězda Ava Gardner.



Přítelem Dominguínova rivala Antonia Ordóñeze, matadora takřka zbožštělého Ernestem Hemingwayem, byl kromě spisovatele také americký dramatik Orson Welles - autor slavné Války světů (zfilmované v roce 2005 Stevenem Spielbergem). Welles o koridě sepsal zajímavá povídání. Jeho ostatky jsou uloženy na Antoniově býčím ranči u města Ronda ve studni předělané na hrobku. Welles si přál být pochován ve společnosti býků s vysvětlením: "Muž nepochází odtamtud, kde se narodil, ale odtamtud, kde se rozhodl zemřít."
Ordóñezovi jsou hrdiny Hemingwayových děl. Antoniův otec Cayetano zvaný Niño de la Palma, s nímž se spisovatel znal, je předlohou matadora z Hemingwayova prvního románu Fiesta/The Sun Also Rises, v němž vystupuje jako Pedro Romero. Antonio, jenž mluvil anglicky a miloval prý francouzštinu a operu, pak zářil jako nefiktivní hrdina v posledních reportážích Ernesta Hemingwaye z roku 1959.
Matador-revolucionář El Cordobés, hvězda šedesátých let, byl naopak negramotný. Pocházel z nejchudších poměrů, jaké si lze představit - v dětství se často živil stejnou trávou a žaludy jako arénní býci. O to překvapivější je, že jeho vitalita našla výraz nejen v tom, že se stal amatérským hráčem flamenca, ale také "víkendovým" malířem. Ve svých nejlepších výkonech dosahoval sice naivních, ale zdaleka ne špatných výsledků.

El Cordobés

O El Cordobésovi je muzikál uvedený v Londýně v roce 1991. Jeho hvězdou měl být zpěvák Tom Jones. Přišla minikrize způsobená válkou v Perském zálivu a divadlo, kde muzikál hráli jen tři měsíce, nedokázalo náročný rozpočet představení ufinancovat. Ale z projektu zbylo úspěšné album Matador a singl s hitem A Boy From Nowhere, který má Tom Jones v repertoáru - a s úspěchem a citem zpívá - dodnes.



Nedávno se do řad obhájců koridy postavil operní zpěvák Plácido Domingo, hvězdný umělec prvního řádu. Ohradil se velmi ostře proti zakazování býků v Katalánii.
Tolik tedy několik poznámek na téma "korida a umělci". Máme tu dramatiky, básníky, romanopisce, malíře, zpěváky, populárního i "vážného", herečky... A jména z největších. Nezdá se, že umělecké sklony podmiňují potřebu vymezit se proti koridě nepřátelsky. Jednomu se prostě líbí a druhému ne. S umělci je to v tomto ohledu nejspíš stejné jako dejme tomu s tesaři. Že některé dramatiky, básníky, výtvarníky či hudebníky umění matadorů přitahuje, a naopak, není žádný div. Ti nejlepší z toreros jsou v jistém smyslu sami dramatiky, básníky, výtvarníky i entertainery z nejbrilantnějších. Jejich médiem je nebezpečí a smrt, ale to na věci nic nemění. Smrtí končí každý příběh a vypravěč, který vám to zamlčuje, je špatný vypravěč, říká (zhruba) kdesi ve Smrti odpoledne Ernest Hemingway.

Slovník býčích zápasů - V

13. dubna 2011 v 19:47 | RS |  Slovník býčích zápasů
V
vara kopí; arénní kopí je opatřeno ocelovým hrotem ve tvaru trojhranného jehlanu; udržuje se ostrý jako břitva a aby se nemohl otupit a způsobit tržné zranění, chrání se do posledního okamžiku plastovým kelímkem; asi šest až deset centimetrů od hrotu je kopí opatřeno kolmou příčkou, aby nemohlo proniknout hlouběji a způsobit jinou než mělkou bodnou ránu;

verónica základní suerte s pláštěnkou, při níž matador drží pláštěnku obouruč za cípy výstřihu a vede ji rozepjatou do plné šíře po dráze necelého kruhu kolem těla před býčími rohy

volapié let nohou; způsob estocady, při níž matador v letu zabíjí nehybného býka; zatímco učiní bleskový výpad zpříma proti býkovi, rozvlněním mulety v levé ruce odvede trhnutí rohů doprava dolů, nakloní se mezi rohy a pravou rukou ponoří meč vysoko mezi lopatky


Slovník býčích zápasů - T

12. dubna 2011 v 17:51 | María |  Slovník býčích zápasů
T

tendidos sedadla; označuje též tribunu rozporcovanou jako pizza na díly označené čísly; např. tendidos 8 označuje osmou výseč kruhového amfiteátru


tercio de banderillas třetina banderill; druhá část vystoupení s býkem (viz banderilla)

tercios de la lidia třetiny bitvy, zápasu; ustálené spojení, jímž se míní členění koridy; vyvrací tvrzení E. Hemingwaye, že Španělé slovní spojení "býčí zápasy" neznají; znají, ale t. d. l. l. je jedno z mála ustálených slovních spojení, v němž se slovo "zápas" ve Šp. ve spojení s koridou používá

tercio de muerte třetina smrti; též faena; třetí, závěrečný a vrcholný akt vystoupení, kdy je matador v aréně s býkem sám, ovládá jej muletou, a nakonec při estocadě zabije mečem; t. d. m. je nejen vrcholem dramatickým, ale i uměleckým; matador se při ní bude snažit vytvářet obrazy půvabu tváří v tvář nebezpečí, ale také předvést krásu býka; zatímco ještě na začátku XX. stol. byli matadoři posuzováni hlavně podle udatnosti a odvahy při estocadě, dnes je to faena, podle čeho jsou hodnoceni

tercio de varas třetina kopí (více viz picador); úvodní třetina vystoupení s býkem při koridě

tienta pátrání, pokus, šikovnost; událost, jako všechno související s koridou ritualizovaná a slavnostní, při níž se vybírají pro koridu a pro chov arénních býků zvířata s vrozenými vražednými instinkty

toreo umění matadorů; překládá se mylně jako "zápasení" (z angl. bullfighting); španělská odborná terminologie nemá s anglosaským sportovním slovníkem nic společného a to, co známe díky E. Hemingwayovi jako "zápasení s býkem", zve se ve Španělsku arte del toreo (umění torea)


torero v nejširším smyslu kdokoli, kdo má něco společného s býky, v užším smyslu profesionál, jenž s býky vystupuje při koridě; ze šp. toro - býk

traje de luces světelný šat; matadorův kostým zdobený zpravidla zlatými výšivkami; nosit zlaté výšivky mají právo (nikoli povinnost) jen matador a pikadoři

trapío dosl. "plachtoví"; rozumí se vzhled řádného arénního býka; před koridou býky kontrolují zástupci promotéra, jenž býky pořídil, zpravidla tedy zástupci radnice, a dva veterináři, zda býka někdo netýral a zda je v dobré kondici; nedostatek t. může být k ostudě chovatele důvod k odmítnutí býků

Co najdete v rubrice Blogískový balast

11. dubna 2011 v 19:26 | María |  Blogískový balast
Do této rubriky uklízím všechny ty nesmysly, které se netýkají býčích zápasů ale jen tohoto blogu. Není o moc stát, jsou tu stará oznámení o mé nepřítomnosti na blogu, soutěže, které byly jen ubohým pokusem o zvýšení návštěvnosti, a pokusy o colorizace (To není jen fenomén internetového věku, ve sbírce nám několik starých colorizovaných kolorovaných pohlednic. Ty ale přijdou do jiné rubriky.)


Největší perly z diskusí a jak je to doopravdy

11. dubna 2011 v 15:01 | María |  Já vs. "ochránci" zvířat
Některé perly z internetových diskusí jsou natolik nesmyslné a absurdní, že si je prostě nemohu nechat pro sebe. Lidé jsou zde schopní říct jakoukoliv pitomost, jen aby očernili koridu. Například:

"...v okamžiku, kdy nastoupí "hrdinný matador", je zvíře již paralyzováno zraněními v oblasti šíje, není schopnou zvednout hlavu a je tak jako tak v posledním tažení."

Omyl. Dotyčný neví, že práce s muletou a zvlášť finální zabití býka mečem je nejnebezpečnější část koridy. Býk drží hlavu níž, protože je unavený a neútočí, dokud ho matador k tomu nepřiměje. Když býk vběhne do arény, útočí na všechno, co uvidí, ať už je to třeba na opačném konci arény. V poslední fázi ale už neplýtvá marnými útoky a útočí jen když je přesvědčen, že zasáhne cíl. Tím cílem je muleta, protože býk ji pokládá za živou hmotu, za součást matadorova těla. Že býk nemůže zvednout hlavu, když se ho matador chystá zabít? Mnoho býků ji zvedlo a následky byly hrozné. Za příklad může posloužit Israel Lancho, jehož fotografie pronikly i do českých médií.


Tady máte fotku, těm "milým a citlivým" lidem bojujícím za práva dobytka se bude jistě líbit.

Tento článek berte jako začátek minisérie podobných absurdních tvrzení a jejich vysvětlení. V následujícím článku se dozvíte, jestli se korida vyvíjí k lepšímu či horšímu.

Co na koridu říká National Geographic

10. dubna 2011 v 13:07 | María |  Já vs. "ochránci" zvířat
Takto je korida shrnutá ve velkém průvodci po Španělsku od National Geographic:

"Býčí zápasy, které jsou odedávna kritizovány citlivými cizinci i mnohými Španěly, jsou přesto nejdokonalejším vyjádřením španělské identity: okázalost a ceremonie, sol y sombra (slunce a stín), hluboký smysl pro drama, tragédii a fatalismus, to vše řízeno neohroženou furia espaňola - legendární španělskou divokostí, která naháněla strach všem jejím nepřátelům."

Chráníte zvířata, NEBO přírodu? Asi ani jedno.

9. dubna 2011 v 17:17 | María |  Já vs. "ochránci" zvířat
K takové myšlence mě přivedla část Sanchova článku Madrid: Korida je konečně chráněnou kulturní památkou, která odhaluje v ČR zcela neznámou ekologickou důležitost arénních býků:
"Díky nejvýznamnějším madridským střediskům chovu býků, jimiž jsou obce Colmenar Viejo, El Escorial, Guadalix de la Sierra, Aranjuez a Soto del Real, se tak dosud zachovalo na 14 000 hektarů ekologicky nedotčené země."

(Nezapomeňte, že tam, kde se teď pasou arénní býci, se už v prehistorické době pásli jejich prapředci.)
Autorův doplňující komentář, který jsem prostě nemohla nezveřejnit:
"Těch zmíněných 14 000 hektarů je dvacetinásobek rozlohy Boubínského pralesa a bezmála polovina rozlohy Krkonošského národního parku. Za předpokladu, že v madridském společenství je zaokrouhleno 10 procent chovatelů a že býci všude ve Španělsku potřebují zhruba stejnou rozlohu pastvin, vychází nám z toho, že arénním býkům Evropská unie vděčí za přírodu o rozloze 200 Boubínských pralesů či pěti Krkonošských národních parků. Jen mne tak napadlo s něčím to srovnat, aby broučkožrouti, chrániči hovězích práv a jiní milovníci přírody věděli, co zničí, až se jim podaří vyhubit endemického divokého býka (je to jiné zvíře, než kráva domácí - to je pro úplné ignoranty)."

Co na to říkají ti samozvaní ochránci přírody?

Zlato, stříbro, hedvábí - anekdota z programu koridy

9. dubna 2011 v 14:36 | María |  Humor

Zlato, stříbro, hedvábí

Peter Hildering

Jednoho dne vstoupil mladý torero do krejčovství. Bylo to dlouho před jeho prvním vystoupením, ale on byl rozhodnutý udělat dobrý dojem.
"Dobré odpoledne." pozdravil ho krejčí. "Chtěl bych si nechat ušít toreadorský kroj". "Výborně mladý pane, jakou barvu byste si představoval?" "Nějakou pěknou modrou," odpověděl mladík zasněně. "Dobrá volba, ale měla by to být: tyrkysová, akvamarínová, indigová, ocelová, elektrická, půlnoční modř, holubí, pruská, dunajská, paví nebo královská modř?"
Mladík se trochu zpotil. "Co červená?" "Ovšem, to je klasika! myslíte rumělku, vínovou, kardinálskou, korálovou nebo korintskou? Snad tedy šarlatovou, malinovou, lososovou, fuchsiovou nebo krvavě červenou?" Zdálo se mu to, nebo v místnosti začínalo být horko. Posadil se. "Možná něco mezi?" "Dobře, můžete mít purpurovou, lilkovou, rybízovou, fialovou nebo švestkovou."
"Co takhle žlutý kroj?" Začalo být dusno. "To je ovšem široký pojem, smím-li to tak říci. Máme šafránovou, kanárkovou nebo skořicovou, pískovou, slámovou, citrónovou, nebo barvu hořčice či šampaňského." odříkával krejčí hrdý na svá hedvábí. Mladého muže se zmocňovala panika. Sotva slyšitelně zakoktal: "Zelená... Co takhle zelená?" "Lahvově zelená, smaragdová, mořská, jablečná, olivová, listová nebo trávová zeleň? Vyberte si."
Zákazník zaúpěl, ale krejčí pokračoval: "Snad něco méně křiklavého: popelavá, zinková, olověná nebo holubí šeď? Nebo naše odstíny hnědé? Můžeme nabídnout oblek v pepřové, oříškové a kávově hnědé (s mlékem nebo bez). A co takhle tabáková? Havana nebo Virginia."
Mladík se zvedl, točila se mu hlava a zvonilo mu v uších. "Vrátím se příští týden." "Dobře pane, ukážu Vám zbytek našeho sortimentu."
trajes de luces
Přeložila jsem z anglického originálu v programu koridy, kde kromě základních informací o matadorech a stručného výsledku minulé koridy byly i různé zajímavosti ze světa býků a býčích zápasů, skoro všechny ale ve španělštině.

Madrid: Korida je konečně chráněnou kulturní památkou

7. dubna 2011 v 18:47 | RS |  Zpravodajství

Madrid: Korida je konečně chráněnou kulturní památkou

Korida je součástí kultury, zjistili a prohlásili konečně politici v Madridu. V Madridském společenství je od čtvrtka 7. dubna korida chráněnou součástí kultury. Na roveň kulturní památce ji prohlášením za "prospěšnou kulturním zájmům" (bien de Interés Cultural) postavila regionální vláda. Rozhodla se tak chránit "společenskou, kulturní, ekonomickou i ekologickou hodnotu", kterou korida, arénní býci a jejich chov představují, a zaručit obyvatelům Autonomního společenství Madrid právo koridu pořádat a navštěvovat.
Ačkoli Autonomní společenství Madrid není nejlidnatější španělskou autonomií, pořádá se v něm největší počet korid a jiných býčích událostí ve Španělsku - asi 16 procent všech španělských býčích svátků. Madridský vicepremiér Ignacio Gonzáles vyzdvihl kromě kulturního hlavně ekonomický, ekologický a chovatelský význam tauromachie. Například zdůrazil, že jen v Autonomním společenství Madrid se chovem arénního skotu zabývá asi 90 chovatelů, což je 8,5 procenta všech španělských chovatelů, přičemž arénní skot se chová na volnosti takřka v podmínkách divočiny. Díky nejvýznamnějším madridským střediskům chovu býků, jimiž jsou obce Colmenar Viejo, El Escorial, Guadalix de la Sierra, Aranjuez a Soto del Real, se tak dosud zachovalo na 14 000 hektarů ekologicky nedotčené země.
Už koncem března prohlásilo "Los Toros" za součást nehmotného kulturního dědictví a požádalo s odvoláním na konvenci UNESCO o ochranu tauromachie šest měst z různých regionů od Kastilie po Andalusii. Zjevně tak reagují na zákaz koridy v Katalánii od roku 2012 přijatý parlamentem autonomie v loňském roce (viz Katalánští nacionalisté dosáhli svého: zákazu španělské koridy). Katalánské rozhodnutí vyvolalo poprvé v dějinách soustředěné úsilí aficionados i politiků o ochranu svátku zvaného "fiesta nacional", což je dokonale výmluvným důkazem pravdivosti tvrzení novinářů o tom, jak Španělé o koridu ztrácejí zájem...