Španělská korida neboli býčí zápasy. Chcete-li se dozvědět víc, jsou tyto stránky právě pro vás.

Září 2012

José Tomás, triumf v Nimes

29. září 2012 v 21:05 | María |  Zpravodajství
Jedenáct uší, ocas a omilostněný býk, to je fenomenální výsledek slavného Josého Tomáse v jihofrancouzském Nimes. Přesněji řečeno: dvě uši, dvě uši, dvě uši, symbolické dvě uši a ocas za omilostněného býka, dvě uši a ucho. (O tom, jak jsou matadoři posuzováni a hodnoceni si můžete přečíst v minisérii Umění torea.)

José Tomás se 16. září před plnými tribunami římského amfiteátru v Nimes utkal s býky z chovů Victoriano del Río, Jandilla, El Pilar, Parladé, Garcigrande a Toros de Cortés, přičemž býk jménem Ingrato z chovu Parladé pro svou statečnost a vytrvalost získal milost a vrátil se na rodnou farmu.

Nositel Nobelovy ceny Mario Vargas Llosa, který byl mezi přítomnými, popsal Tomásovo vystoupení jako "mimořádné".

Zdroj: El País: ¡Ave, José Tomás!


José Tomás a omilostněný býk Ingrato

Neolitický býk z kolínského obchvatu

28. září 2012 v 21:44 | María |  Býk v náboženství, symbolech a kultuře
Při záchranných archeologických pracích na staveništi silničního obchvatu Kolína našli archeologové i stylizovanou hlavu býka ze zoomorfní nádoby starou přibližně 7000 let. Neolitického býčka si spolu se stovkami dalších artefaktů můžete prohlédnout na dlouhodobé výstavě "Cesta napříč časem a krajinou" v Regionálním muzeu v Kolíně.


Doporučuji také zhlédnout reportáž o vykopávkách a o nejznámějším kolínském nálezu, o záhadných rondelech. Ty nemusejí, ale můžou souviset s tématem býka. Dosud se neví, k čemu tyto stavby sloužily a jedna z teorií říká, že se zde konaly rituální býčí zápasy.

Dotuje Evropská unie býčí zápasy?

27. září 2012 v 16:47 | María |  Zpravodajství

EK se ohradila proti nařčení z financování španělské koridy

20. září 2010 v 16:17

"Peníze z pokladny Evropské unie nejdou na podporu tradičních španělských zápasů s býky. Evropská komise odmítla nařčení britského deníku Daily Mail, že přímo podporuje krvavé zápasy koridy v provincii Valladolid. Podle listu dostane Španělsko od Unie ročně asi 45 milionů eur na chov býků pro zápasy.
Španělští zemědělci, tedy i chovatelé skotu, dostávají z unijní pokladny dotace, ale ty nejsou určené přímo na chov býků pro koridu.
Podle zdroje z aparátu Evropské komise dostávají po reformě společné zemědělské politiky z roku 2003 všichni farmáři podporu podle výměry půdy, kterou udržují. Už se tedy ani nevyplácejí přímé dotace podle počtu chovaných kusů dobytka.
Evropskou komisi nezajímá a ani zajímat nemůže, k jakému účelu se chovaná zvířata používají. To musí sledovat národní úřady ve Španělsku.
Pořádání býčích zápasů už například zakázala španělská autonomní oblast Katalánsko. "

Reportáž Radiožurnálu o financování býčích zápasů: Evropská unie prý nedotuje býčí zápasy


El Juli při koridě ve španělském městě Valladolid, zdroj: vertele!

Úprava 25.6.2014: Kvůli komentářovému spamu jsou uzavřeny komentáře.

Býčí zápasy se ve Francii budou pořádat dál, neodporují ústavě

27. září 2012 v 15:15 | María |  Zpravodajství
21. září 2012 v 21:21

"Ve Francii dnes Ústavní rada rozhodla, že korida je v souladu se zákonem. Býčí zápasy tak mohou být v zemi provozovány bez ohledu na silné námitky ochránců zvířat. Mezi odpůrce koridy patří i Alain Delon, Jean-Paul Belmondo a Brigitte Bardotová. Známí herci Ústavní radu dokonce písemně požádali, aby rozhodla pro zákaz koridy.

Za zachování tradičních býčích zápasů naopak velkou měrou loboval ministr vnitra Manuel Valls, který pochází z Katalánska.

Ústavní rada je nejvyšším francouzským soudním orgánem, její rozhodnutí tak s konečnou platností uzavírá dlouholeté spory mezi zastánci koridy a organizacemi na ochranu zvířat. Býčí zápasy by ve Francii mohly být zakázány pouze v případě, že by došlo ke změně stávajícího zákona.
"Dnes ústavní rada rozhodla, že zákon je v souladu s ústavou, ale je třeba si uvědomit, že ve Francii, na rozdíl třeba od Katalánska, kde je korida zakázaná, existují různé verze koridy," vysvětluje spolupracovník ČRo ve Francii Jan Šmíd.
"Dokonce tam existuje verze, kdy se býkům příliš neubližuje. To je zejména v oblasti Camargue, kdy se býkům sundávají jakési kroužky neboli kokardy a kdy je to pochopitelně mnohem humánnější," dodává.
Korida je populární především v regionech na jihu Francie - v Akvitánii, Midi-Pyrénées, Languedoc-Roussillonu a Provence. Konáním býčích zápasů je proslulá zejména aréna v Nîmes."



římský amfiteátr v Nimes, který dnes slouží jako býčí aréna

Historie býčích zápasů 6 - současnost koridy

26. září 2012 v 15:24 | RS |  Historie
Současnost koridy

Následovníci Belmonteho styl vybrousili k umělecké dokonalosti. Mezi nejvýznamnější patřili Ignacio Sánchez Mejías (1891 - 1934), přítel a idol básníka Federika Garcíi Lorky a sám básník a literát, Manolete (1917 - 1947), novátor práce s muletou, o němž se současně soudilo, že se v něm snoubí energičnost Joselitova stylu s citovostí stylu Belmonteho, Antonio Ordóñez (1932 - 1998) proslulý návratem ke klasičtějšímu stylu, Luis Miguel Dominguín (1926 - 1996), rival obou posledně jmenovaných, přítel malíře Pabla Picassa a dočasně milenec české herečky žijící v Mexiku Miroslavy Šternové...


V jejich díle dnes pokračuje - a nadále jej rozvíjí - mimořádně silná generace matadorů, jejichž umění má mnohem více společného s baletem a výtvarným uměním než se zápasem či kterýmkoli jiným sportem a každopádně se značně liší od koridy podle "staré školy", která převládala do roku 1913. K největším umělcům arén současnosti patří například Enrique Ponce (nar. 1971) slavný tak, že pronikl do české učebnice španělštiny pro střední školy, Frankopolák Sebastian Castella (nar. 1983), první matador se slovanskou krví, nebo Julián López Escobar El Juli (nar. 1982), jenž se stal ve svých patnácti letech nejmladším matadorem v historii a v sedmnácti pravděpodobně nejlépe placeným matadorem všech dob.


Historie býčích zápasů 5 - vznik moderní koridy

26. září 2012 v 14:42 | RS |  Historie
Vznik moderní koridy

Ke vzniku moderní koridy přispělo několik matadorů, ale nejvýznamnějším z nich byl Juan Belmonte (1892-1962) ze Sevilly. Pocházel z chudých poměrů, neměl na školné a mecenáše nezískal, protože byl trpasličího vzrůstu, mimořádně neduživý a všechno možné jen ne půvabný. Jako matador, od něhož se vyžaduje, aby byl elegantní a zmužilý, byl naprosto nepravděpodobný. Učil se tedy jako chlapec umění matadorů za cenu smrtelného nebezpečí tajně po nocích na pastvinách s chovnými býky. Protože nesvedl běhat - měl prý nohy, na nichž se dalo ledva chodit, vynalezl z nouze revoluční styl: přestal se v blízkosti rohů, do níž se nikdo před ním neodvážil, pohybovat úplně a naučil se býka ovládat jen jemnými pohyby zápěstí, jež udílejí impuls k pohybu látce pláštěnky či mulety.


Matadorem se stal roku 1913 a záhy se stal nejnapodobovanějším matadorem všech dob. Jeho styl zvaný "sošný" do roku 1920, kdy posledního génia "staré školy" a jediného vážného konkurenta Joselita zabil býk, ovládl arény a zcela vytlačil starší přímočarý, ale hrubší styl. Do jeho dob byl zákonem snížen počet ran, jež smí býk v aréně utržit, na nutné minimum, a v roce 1928 bylo zavedeno koňské brnění zvané peto. Od té doby koně v aréně neumírají a nejsou zraněni ani tak často jako při dostizích.

Více si můžete přečíst v článku Juan Belmonte - zlověstná jemnost.

Historie býčích zápasů 4 - vznik koridy jako umělecké formy

26. září 2012 v 14:34 | RS |  Historie
Vznik koridy jako umělecké formy

Vnuk Franciska Romera Pedro Romero (1754 - 1839) začal prosazovat teorii, že korida není jen zkouškou statečnosti a věcí cti, nýbrž také uměním, jež musí mít jako celek estetickou hodnotu. Je považován za prvního umělce mezi matadory. Zhruba v téže době vznikla "sevillská škola", která tvrdila, že každý úkon v aréně musí mít nejen estetický smysl ve vztahu k cíli, jímž je řádné zabití býka, nýbrž musí být krásný i sám o sobě.


Přes to zůstávalo umění matadorů zvané dnes "stará škola" docela syrové a forma koridy byla násilnější než dnes. Umění matadorů se sice zjemňovalo a nabývalo na významu, um jezdců, původně stejně vážených a slavných, naopak upadal do bodu, kdy nechali býka zaútočit na svého koně a zasáhnout jej, což kůň obvykle nepřežil, a pak teprve býka bodli kopím, aby mělkou, ale krvácivou bodnou ranou oslabili vyhazovací sval, snížili držení hlavy býka a umožnili tak práci matadorů.


Historie býčích zápasů 3 - vznik pěší koridy

23. září 2012 v 18:50 | RS |  Historie
Vznik pěší koridy

Vynález pěší koridy historie připsala tesaři z andaluského města Ronda Franciskovi Romerovi (1700 - 1763), který se v roce 1726 vrhl na pomoc šlechtici, jehož při archaických jezdeckých zápasech na půdě Královského jezdeckého spolku srazil býk z koně. Vrhl se do arény a odlákal býka od ležící oběti kloboukem. Byl žádán o repetice a tak se o rok později vyzbrojil mečem a praktičtější muletou, kterou sám vynalezl, a stal se prvním profesionálním matadorem z lidu. Formuloval první pravidla koridy včetně toho, podle něhož má být býk zabit zepředu nad rohy ranou do místa, jež je schopen do poslední chvíle chránit si rohy, a založil významnou torerskou dynastii. V téže době se začali arénní býci chovat, sice na volnosti, ale selektivně, aby si uchovali žádoucí vlastnosti - bojovnost, agresivitu a sílu.


Historie býčích zápasů 2 - vznik koridy

23. září 2012 v 12:12 | RS |  Historie
Vznik koridy

Za přímého předchůdce koridy jsou považovány jezdecké býčí zápasy provozované ve středověku a až do konce 16. století šlechtici z koňských sedel na náměstích a návsích, jejichž východy se zabednily, nebo v jízdárnách šlechtických jezdeckých spolků. Jezdci při nich zápasili s divokými býky, kteří se odchytili ve volné přírodě. Už tehdy jim pomáhali býky přemístit na žádoucí místo prostí venkované s pláštěnkami. O vzniku této ranné formy koridy, jež byla více než uměleckou formou nebezpečnou zkouškou statečnosti, bojového umění a jezdeckého umu, se tvrdí, že ji provozovali jak Maurové, pod jejichž nadvládou Španělsko bylo (711 - 1492), aby se cvičili pro boj s křesťany, i křesťanská šlechta, aby se cvičila pro boj s Maury. Soudí se rovněž, že sport nabýval na významu s tím, jak se rozpadala španělská zámořská moc a do vlasti se z kolonií vraceli šlechtici-vojevůdci, kteří neměli doma a v době míru jak jinak cvičit a udržovat své bojové dovednosti. Jezdecká forma býčího zápasu se provozovala i na královském dvoře při významných událostech, například při korunovaci nebo narození následníka trůnu, a ve zjemněné formě se zachovala dodnes v podobě zvané Corrida de Rejones.


(Zajímavost: Za zprávu o tom, jak ranná forma koridy vypadala, vděčíme husitům. Bylo to poselstvo krále Jiřího z Poděbrad, šp. Jorge de Bohemia, vedené panem Lvem z Rožmitálu a z Blatné, královým švagrem, kdo vůbec poprvé v dějinách zdokumentoval několik případů smrtelných zranění při půtkách s býky. Učinil tak člen družiny - zeman Václav Šašekz Bířkova, jenž na objednávku sepsal Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa. Mimo jiné popsal archaickou formu býčích zápasů, s níž se královské poselstvo setkalo ve městě Burgos. Jazykem prvních zpráv o obětech, jež Španělé přinášejí své vášni pro býky, byla nikoli španělština, ale čeština. A také němčina. Svou reportáž z města Salamanca totiž současně sepsal norimberský měšťan Gabriel Tetzel, další člen delegace, která měla v letech 1465 - 1467 napravovat v Evropě pověst Čechů pošramocenou husitskými válkami. Ale podle španělských zdrojů prý husité přijeli na Iberský poloostrov studovat válečné umění. Španělské kroniky o obětech býčích zápasů nicméně začínají citacemi poslů z Čech. Český originál Šaškova díla se nedochoval, jen jeho latinský překlad z roku 1577 pořízený olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským. Ten později posloužil jako předloha Aloisi Jiráskovi pro dobrodružný cestopis Z Čech až na konec světa. Více v článku Husitský král a býčí zápasy)

Historie býčích zápasů v kostce - býk ve starověku

21. září 2012 v 13:18 | RS |  Historie
Předchůdci koridy

Rituální porážka býka nebo nějaká forma střetu s ním byla součástí všech starověkých středomořských kultur, z nichž vzešla současná civilizace. Všechny předchozí formy býčích zápasů však s koridou souvisí jen nepřímo.


Mínojská civilizace

Mínojská civilizace (asi 2700 - 1450 př. n. l.) se sídlem na Krétě je známá mimo jiné gymnastickými přeskoky útočícího býka nad rohy, zřejmě rituálními býčími zápasy. Jsou zachyceny na mínojských freskách. Není bez zajímavosti, že Mínojci ovládající hospodářsky celé Středomoří obchodovali i s dnešním Španělskem, kde zůstala forma býčích zápasů blízká mínojské zachována, byť ztratila svůj rituální význam: ve formě zvané Concurso de Recortadores. Více se dočtete v článku Historie býčího kultu - Minojská Kréta.


Antická civilizace

Býk má významné postavení v antické mytologii i náboženských systémech jako předmět kultu i jako rituální obětina. V období Římské říše divokým zvířatům včetně býků čelili gladiátoři při "hrách" ve starověkých arénách. Jedním z typů gladiátorů byl retitarius ozbrojený trojzubcem a rybářskou sítí. Není vyloučeno, že to byl právě některý z těchto gladiátorů, kdo si všiml, že divoký býk útočí na pohyb a že tedy lze směr jeho útoku ovládat pohybem textilie. Od 2. stol. př. n. l. Řím postupně ovládl většinu dnešního španělského území, začlenil jej jako provincie Hispánie do své říše a svou kulturu včetně her přenesl sem. Stejně jako do Provence, kde dodnes stojí dvě starověké arény - v Arles a v Nîmes, v nichž se dnes pořádá moderní korida. Římské amfiteátry se dochovaly i na španělském území (Mérida, Cartagena...) a bezpochyby posloužily za vzor při stavbě prvních novodobých amfiteátrů pro koridu.


Židovská a křesťanská civilizace

Jako významné obětní zvíře býka několikrát zmiňuje Starý zákon, jeden ze základních textů judaismu i křesťanství.

Zbabělý býk, statečný býk a José Tomás

20. září 2012 v 21:51 | María |  Corrida - info
Lidem často není jasné co se tím myslí, řeknou-li aficionados o býku, že je zbabělý a záludný. Na videu je to dobře patrné. Býk nechce zaútočit na muletu, místo toho hrozí hrabáním nohou a snaží se matadora zastrašit. Když se mu to nepodaří, zaútočí překvapivě rychle a naprosto nečekaně. Slavný matador José Tomás s ním však přesto předvede krásné manoletinas - figury pojmenované po nejslavnějším matadorovi, který zemřel rohem býka, legendárním Manoletovi.
Zápas se odehrál v mexickém městě Morelia 30. září 2007.


Ideálního býka si naopak torerové a fanoušci koridy představují jako toho na druhém videu. Matadorem je opět José Tomás, tentokrát v Barceloně, 21. září 2008.


Býk Idílico z chovu Núńez del Cuvillo byl díky své statečnosti a vytrvalosti ušetřen. Vrátil se na pastviny, kde zplodil 66 potomků.


Poník útočí na muletu jako arénní býk

20. září 2012 v 16:57 | María |  Humor
Poník se s klidem nechá hřebelcovat a vodit na ohlávce, v aréně se ale změní na divokého arénního býka a útočí na muletu ochotněji než mnozí opravdoví býci. Žádná krev ale neteče a na závěr poník smrt pouze předstírá.



Že mu to ale jde! Usmívající se