Španělská korida neboli býčí zápasy. Chcete-li se dozvědět víc, jsou tyto stránky právě pro vás.

Leden 2013

Blogerův povzdech č.2 - Všichni už jsou v Mexiku

24. ledna 2013 v 9:30 | María |  "Oznamy", stavy, nálady a zamyšlení
...neboli na Facebooku. Kdo nemá Facebook, jako by ani neexistoval. Vzpomínám na časy, kdy jsem tu měla desítky komentářů, byť to byly většinou jen urážky od mladých - velmi mladých - a hlavně aktivních milovníků zvířátek. Zato teď? Ticho po pěšině, jen sem tam občas někdo.
Buď už jsou blogeři tak líní, že je ani moje otevřená podpora býčích zápasů nevyprovokuje k reakci, nebo jsou místo toho na Facebooku a dění na blogu je nezajímá.




Tak co, nemám jít do toho blázince, když už tam jsou všichni?
.
.
.
.
.
.
.
.
.

Býčí zápasy se vrátily do španělské TV

17. ledna 2013 v 21:50 | María |  Zpravodajství
6.9.2012
Madrid - V roce 2006 zakázala vysílání býčích zápasů ve španělské televizi tehdejší socialistická vláda. Lidovci, kteří se chopili moci v zemi loni v listopadu, teď koridu na televizní obrazovky zase vrátili. Jejím velkým fandou je totiž premiér Mariano Rajoy.
První přenos po dlouhých šesti letech mohli fanoušci býčích zápasů zhlédnout ve středu večer. V televizi se objevili tři nejslavnější španělští toreadoři (správněji torerové) současnosti včetně proslulého Juliana Lopéze, který vystupuje pod zápasnickým jménem El Juli.
Společně s matadory Alejandrem Talavantem a Josém Maríou Manzanaresem zabili v severošpanělském Valladolidu šestici býků od chovatele Victoriana del Ria. Za svůj výkon byli odměněni tím, že je nadšení diváci po skončení zápasů nosili kolem arény na ramenou, což je zcela výjimečná pocta.
Lopéz navíc dostal jako výraz mimořádného uznání po zápase tři býčí uši uřezané mrtvým zvířatům, zbývající torerové každý po dvou.
Skutečnost, že koridu přenášela španělská televize RTVE, je velkým vítězstvím zastánců této tradiční zábavy. V Katalánsku byly totiž býčí zápasy letos zcela zakázány a očekává se, že rozhodnutí regionální vlády v Barceloně by mohly následovat také další španělské regiony.





Matadoři El Juli a Alejandro Talavante jsou nešeni na ramenou po triumfální koridě ve Valladolidu.

Býčí arény první třídy

8. ledna 2013 v 14:42 | RS |  Corrida - info
Co to je Plaza de Toros první třídy
Vládní sčítání v roce 1880 napočítalo ve Španělsku 105 plazas de toros. Zbožné přání vede k tvrzení, že zájem o koridu ve Španělsku upadá, avšak čísla svědčí o opaku: Do začátku třetího tisíciletí počet amfiteátrů pro koridu vzrostl asi na 350 a další se staví, pořádá se v nich kolem tisíce řádných korid ročně, tedy zhruba trojnásobek oproti dvacátým letům minulého století, jež jsou považována za "zlatý věk" koridy.
Jen devět amfiteátrů vláda klasifikuje jako plazas první kategorie. Dvě prvotřídní arény jsou také v jižní Francii. Jsou to velké amfiteátry s kapacitou přes deset tisíc diváků, jež pořádají alespoň patnáct býčích představení ročně, z toho deset řádných korid s dospělými býky a plnoprávnými matadory.


Kromě madridské Las Ventas je takovým sevillská Plaza de Toros de la Real Maestranza de Caballería, Vista Alegre v Bilbau, Illumbe v San Sebastiánu, Plaza de Toros de la Misericordia (Milosrdenství) v Zaragoze, Monumental v Barceloně (kde ale byla korida zakázána, viz článek Katalánští nacionalisté dosáhli svého: zákazu španělské koridy), býčí aréna Chalífů v Córdobě, valencijská Plaza de Toros, a - ač nesplňuje všechny podmínky - také aréna v Pamploně, v níž se pořádají koridy při slavné svatofermínské ferii proslavené Ernestem Hemingwayem. K prvotřídním se řadí starověké římské amfiteátry v jihofrancouzském Arles a Nîmes.
Plazas de toros v hlavních městech provincií a hrstka amfiteátrů jistého významu jsou klasifikovány jako druhořadé, i ony požívají relativně vysokou prestiž. Scény v maloměstech a na vesnicích jsou zařazeny do kategorie třetí, do čtvrté patří mobilní arény.




Stavějí se od počátku osmnáctého století, mezi nejstarší prvotřídní patří barokní amfiteátr s šišatou arénou v Seville z roku 1761 a stadion s barokními balustrádami v Zaragoze (1764). Plazas de toros jsou prvními stadiony, jež lidstvo od antiky postavilo.
Do prvotřídních arén jsou zpravidla dodáváni nejlepší, tedy nejzuřivější, největší a nejútočnější býci, nejpřísněji se v nich dodržují pravidla, konkurují si v nich nejlepší matadoři, v ochozech je nejpravděpodobnější výskyt nejnáročnějších fanoušků. Trofeje z nich jsou proto považovány za mnohem cennější než ty z maloměst a vesnic.

Článek vytknutý z portrétu matadora Sebastiána Castelly: Sebastián Castella - mrazivý půvab.