Španělská korida neboli býčí zápasy. Chcete-li se dozvědět víc, jsou tyto stránky právě pro vás.

Březen 2014

Takže jsem blog dne?

19. března 2014 v 21:38 | María |  Dění na Blog.cz
Já si říkala, kde se tu bere tolik lidí. Usmívající se Samozřejmě jsem moc ráda, kromě jiného je to skvělá příležitost přidat něco, co už jsem měla delší dobu v plánu: Seznam nejlepších článků na blogu. Většinu z nich jsem ovšem nenapsala já, ale pan Václav Rákos, překladatel a znalec koridy.

Doporučuji hlavně minisérii článků Umění torea,kde je vysvětlené, co vlastně korida je, jak ji vnímají a hodnotí její diváci a proč se z některých mladíků stávají slavní matadoři, zatímco jména většiny ostatních upadnou v zapomění.




Jak si příznivci koridy představují ideálního býka a co naopak mají na mysli, když ho označí za záludného nebo dokonce zbabělého, se dozvíte v článku Zbabělý býk, statečný býk a José Tomás.

A když už jsme u býků, co některé z nich vede, aby skočili mezi diváky? A jak často se to stává?


A jak se naopak na koridu dívají samotní matadoři? Rozhovor s mužem, který se stal symbolem statečnosti a nezlomné vůle:


Dobré je také připomenout, že se koridou nechali inspirovat i jiní umělci než jen Goya a Hemingway a že mnozí z nich naopak tvůrčím způsobem ovlivnili koridu samotnou:


Za zmínku stojí i dva články týkající se jezdecké koridy:



Na závěr ještě jedna poznámka k mému zařazení mezi blogy dne:

Obrázek na titulce, aneb kouzlo nechtěného


Na snímku mého blogu, který slouží jako odkaz na titulní stránce, se totiž jako na potvoru objevila právě horní část tohoto meme: Býčí zápasy - ci si lidé myslí, že chci vidět. Krev, smrt, násilí a zranění na obou stranách, to, co si někteří lidé asi myslí, že návštěvníci koridy chtějí vidět.


Co však opravdu chceme vidět - Sebastián Castella při práci s muletou v Madridu, také ale nádherný býk, který neváhá a do útoku dává vše; zdroj: A que consigo 1,000,000 de personas que si les gustan las corridas de toros

Žiješ, autore? Ozvi se!

13. března 2014 v 17:26 | María |  "Oznamy", stavy, nálady a zamyšlení
Ano, stále žiju. I když to tak poslední měsíc nevypadalo a na blogu bylo mrtvo a ticho.
Proč vlastně? Inu, ze tří důvodů. Jednak tu je škola a s ní sem tam občas nějaký úkol. Ne, že bych kvůli nim na blog neměla čas (viz Blogerův povzdech č.3 - bez práce nejsou koláče), ale snažila jsem se řídit zásadou "napřed práce, pak zábava". Což je až moc snadný způsob, jak flákat obojí, školu i blog.


Španělské zátiší. Toto není fotografie, ale realistický obraz od malíře jménem Walter Zuluaga

Zadruhé jsem se ještě nevyléčila z líného perfekcionismu a tak mám sice spoustu námětů ke psaní, ale nedaří se mi psát tak perfertním stylem, jaký bych chtěla na svém blogu vidět, moje překlady taky nejsou nic světoborného a kopírovat se mi už vůbec nechce.

Zatřetí už na blogu pracuji, jen to není na první pohled vidět. Procházím totiž staré články, k textům přidávám obrázky, u obrázků doplňuji zdroje, opravuji hrubky a přidávám informace. A lámu si hlavu nad přehlednějšími rubrikami.