Španělská korida neboli býčí zápasy. Chcete-li se dozvědět víc, jsou tyto stránky právě pro vás.

Únor 2015

Deset tisíc lidí demonstrovalo za koridu v Castellónu

22. února 2015 v 9:36 | María |  Zpravodajství
Přes deset tisíc lidí se sešlo v Castellónu de la Plana, aby vyjádřilo svou podporu býčím zápasům a svůj nesouhlas s neustálými útoky proti této tradici.


Průvod příznivců koridy; zdoj: La economía del toro

Demonstrující, mezi kterými bylo i mnoho Katalánců, museli kvůli svému počtu na pokyny policie upravit trasu pochodu, aby nezpůsobili dopravní kolaps. Video z průvodu ZDE

Setkání příznivců koridy v podobném rozsahu se konalo i v dubnu loňského roku ve francouzském Nimes. Více v článku Na demonstraci za koridu přišli tisíce Francouzů.


Příznivci koridy zaplnili arénu; zdroj: El Mundo

Nezaháleli ani odpůrci koridy, kteří svolali na stejný den a místo protidemonstraci, nesešlo se jich však více než padesát. Podle serveru La economía del toro navíc nikdo z nich nepocházel z provincie Castellónu, ale sjeli se z různých oblastí Španělska. Asi šestnáct z nich vyšetřuje policie kvůli různým přestupkům, především rušení veřejného pořádku. Policie se domnívá, že jde o organizovanou skupinu financovanou zahraničními organizacemi, jejímž cílem bylo překazit úspěšnou demonstraci.

Býval jsem matadorem

19. února 2015 v 6:31 | María |  Býčí zápasy v umění
Jak jsem slíbila v článku Protože umění není nikdy dost, přidávám na blog obrazy, fotografie a další umělecká díla související s koridou.

Dnešním úlovkem z DeviantArtu je černobílá fotografie madridské arény Las Ventas s výstižným názvem I was a matador:


I was a matador, autor: Buri65, zdroj a plné rozlišení ZDE

Triumf i zklamání ve Valdemorillu

9. února 2015 v 20:22 | María |  Zpravodajství
Už od konce ledna to ve Valdemorillu žilo nejrůznějšími akcemi spojenými s oslavou svátku sv. Blažeje, patrona města. Pořádaly se koncerty a divadelní představení, tenisový turnaj a nejrůznější soutěže, i procesí a tance v místních krojích.

Dopoledne se, i přes teploty pod bodem mrazu, před každým ze tří býčích zápasů konaly tradiční encierros, běhy s býky podobné těm v Pamploně.

Na novilladě s mladými býky z chovů Juan Pedro Domecq a Albarreal zazářili Borja Jiménez, v roce 2014 druhý nejvyhledávanější novillero, a Martín Escudero z Galapagaru, který jde ve stopách svého rodáka, Josého Tomáse.


Martín Escudero, jehož vzorem je José Tomás


Koridu, na které vystupovali Curro Díaz, Eduardo Gallo a Arturo Saldivar, pokazili nanicovatí býci z chovů Pereda a La Dehesilla. Curro Díaz sice předvedl několik krásných suertes s pláštěnkou a Eduardo Gallo si faenou a nejlepším býkem zasloužil čestné kolo, celkově ale bylo publikum zklamané.


Corro Díaz při zdařilé verónice


Poslední, nedělní korida se povedla o poznání lépe. Paulita, Manuel Escribano a Víctor Barrio se utkali s býky z proslulého chovu Cebada Cago, i ti však až na výjimku zklamali očekávání diváků. Paulita si za snahu s problémovými býky zasloužil uznalý potlesk publika. Escribano sám zapichoval banderilly, pracoval jistě a hladce s muletou a oba býky zabil čistou ranou. Za prvního získal jedno ucho. Zlatým hřebem nejen nedělní koridy, ale celé ferie bylo vystoupení Víctora Barria s výborným posledním býkem jménem Cachondito, za které mu publikum přiřklo dvě uši.


Víctor Barrio a býk Cachondito, poslední a nejlepší z celé ferie

Během oslav mohli lidé navštívit také výstavu obrazů s motivem koridy a zúčastnit se odhalení pamětní desky na počet býka jménem Negrote, který si jako první vybojoval ve zdejší aréně milost.

Zdroj fotografií a informací: ABC.es

Ach ti zlí, krutí a primitivní... Francouzi?!

7. února 2015 v 21:59 | María |  "Oznamy", stavy, nálady a zamyšlení
Čekali jste, že řeknu Španělé, nebo ne?

Aneb korida, Španělé, předsudky a černá legenda


Humorná pohlednice z mé sbírky je sama hotovou sbírkou předsudků a stereotypů, od britského cestovatele v tropickém klobouku po zlého, snědého macho toreadora krutě vraždícího bezbranné zvířátko.


Co hezkého se tedy o Španělsku a Španělích dočteme právě v souvislosti s koridou? Například:

"Stačí zabrousit do španělské historie a rázem se dostaneme do světa bezpráví a prolité krve nevinných. Primitivní národ s primitivními zvyky."

"Viete, primitiv zostane primitivom, aj ked sa nauci par odbornych vyrazov z urcitej temy/oblasti.
Bycie zapasy su barbarskou ukazkou tuposti danej krajiny, ich obdivovatelov a samotnych akterov."

"meli by to ty spanelsti cigani uz zrusit, to neni pro tuto dobu jiz vhodny styl zabavy,..."

"Lidičky co chcete po španělech vypatlaných to je primitivní civilizace."


Vyjadřuje se snad takhle někdo například o Portugalcích? Nebo právě o Francouzích?

Jedno vysvětlení se nabízí ihned. Takřka vždy, když se v médiích objeví zpráva o býčích zápasech, jedná se o koridu ve Španělsku. (Nanejvýš v Mexiku nebo Jižní Americe, když se tam stane nějaká zvlášť mediálně atraktivní nehoda.)
Většina lidí tak nemá tušení, že ve Francii se pořádají nejen nekrvavé courses camarguaises, ale i španělská korida. Natož, že tu byla v roce 2011 vyhlášena národním kulturním dědictvím, o dva roky dřív než ve Španělsku.
O Portugalcích se pro změnu ví nezabíjejí býka přímo v aréně, ale až v zákulisí na jatkách, což mnohým kdoví proč připadá humánnější.
Jistě, ve Španělsku korida vznikla a pořádá se tu víc býčích zápasů než ve jmenovaných zemích, ale neškodilo by občas se o nich zmínit.

Druhým je historický problém, ve Španělsku dobře známý jako černá legenda. Co to vlastně je?

Černou legendu lze charakterizovat jako protišpanělskou propagandu, spojenou především s povstáním proti španělské nadvládě v Nizozemí. (I když nenávist vůči španělskému impériu má původ už v 13. století, kdy Aragonské království ovládalo velkou část jižní Itálie.) Propaganda, díky knihtisku masivně šířená formou pamfletů, byla zaměřená hlavně proti samotnému Filipu II., imperialismu a katolictví. Nejvíce si ale protišpanělská černá legenda "smlsla" na dobývání Ameriky a inkvizici: Španělé byli líčeni jako národ barbarských, pyšných, chamtivých a krvelačných dobyvatelů a katolických fanatiků.


Monty Python: Nobody expects the Spanish Inquisition; zdroj: Know Your Meme


Černá legenda má dodnes patrný vliv a diskuzích o býčích zápasech se objevují výroky jako vystřižené z nizozemských protifilipovských pamfletů. S odporem proti koridě jde černá legenda ruku v ruce. Býčí zápasy slouží jako "důkaz" zaostalosti a krutosti Španělů a samy jsou poté vnímány jen jako zbytečné týrání zvířete pro "pobavení" "středověké lůzy" (ano i s tímhle označením jsem se už setkala). A přitom jde jen o předsudky a zbytky propagandy, které neprospívají nikomu.

Ne, býci opravdu neútočí na červenou

6. února 2015 v 18:32 | María |  Corrida - info
Málokdo si představí španělskou koridu bez matadorovy sytě červené mulety, přirovnání "jako červený hadr na býka" je běžně používané a na vztah býků k červené barvě existuje nemálo vtipů. Přesto by už dnes nemělo být novinkou, že býci jsou barvoslepí a tudíž neútočí na barvu, ale na pohyb.

Dobře, tady to byl červený A pohybující se předmět :-). Autor: Pavel Kantorek

Vyvrácení mýtu o býcích drážděných červenou barvou je celkem populárním námětem pro autory naučných knížek i blogery, ale nejspíš ani stovka článků nezabrání, aby se v diskuzích objevovaly, naštěstí vzácně, perly jako tato:

"Byk vždy jede po červene barve. Asi neviš v čem spočiva primitivny zabava jmenem Corida.;-D" neznámý odborník z internetové diskuse

Juan José Padilla však předvedl v Sanlúcar de Barrameda a později v Nimes důkaz, který by přesvědčil i nejzarytější hlasatele vlivu červené barvy:


Ne, to není práce počítačového grafika, Juan José Padilla v Nimes opravdu použíl bílou muletu; zdroj fotografie: El Paseillo

Důvodů k používání červené mulety je několik. Ten nečastěji uváděný je, že na červené látce není tolik vidět býčí krev. Další výhodou je, že výrazná červená barva přitahuje pohled a je jasně vidět i z nejvyšších sedadel. Červená barva je symbolem vášně, boje, smrti i života, jako sama korida. Ale hlavně je to tradice, se kterou všichni počítají a která už je s koridou pevně spojená. Bílá muleta prostě působí divně.

Valdemorillo - nová aréna, první býci roku

6. února 2015 v 10:11 | María |  Zpravodajství
Kdy a kde začíná sezóna býčích zápasů? Dnes, ve městě Valdemorillo nedaleko Madridu, v moderní, kryté aréně.


Valdemorillská aréna La Candelaria, slavnostně otevřená v roce 2003; zdroj: Tauroweb.es

I když první feria v prvotřídní aréně se koná až březnu ve Valencii, sezóna býčích zápasů začíná už tento víkend, při oslavách svátku svatého Blažeje, patrona města.

Kvůli chladnému počasí se slavnostem přezdívá "Stockholmská feria". V roce 1983, před vybudováním kryté arény, musela být dokonce korida zrušena kvůli hustému sněžení.

Stejně jako v předchozích letech se feria skládá ze dvou korid a jedné novillady.


Plakát letošní ferie; zdroj: Burladero.tv

Více o prvních býčích zápasech roku i o celé fiestě se dozvíte v článku Triumf i zklamání ve Valdemorillu.

Aréna v Arles - Vincent van Gogh

3. února 2015 v 20:15 | María |  Býčí zápasy v umění
Do jihofrancouzského města Arles se Vincent van Gogh přestěhoval v roce 1888. Zde a v nedalekém Saint-Rémy vytvořil některá ze svých nejznámějších děl, například Hvězdnou noc a sérii obrazů se slunečnicemi.
V obraze Les Arènes d'Arles (nebo jen Les Arènes), ztvárnil Van Gogh býčí zápasy, pořádané ve zdejší antické aréně, a především jejich různorodé publikum.


Les Arènes d'Arles, zdroj: Huffingtonpost.fr

I když sezóna býčích zápasů trvá v Arles od dubna do října, Van Gogh obraz namaloval během prosince a listopadu 1888. Mezi návštěvníky je možné poznat madam Ginoux a rodinu Roulinových, které Van Gogh zvěčnil v mnoha portrétech.

Jen několik týdnů po namalování obrazu si Van Gogh uřízl vlastní ucho. Jedna z teorií říká, že ho k tomu mohl inspirovat i výjev z býčích zápasů, kdy se býčí ucho uděluje jako trofej úspěšnému matadorovi (více o hodnocení a trofejích v sérii Umění torea.)